Ayrton Senna - nechtěný průkopník bezpečnosti F1

Brazilského jezdce, doživšího se pouhých čtyřiatřiceti let, si bohužel většina široké veřejnosti pamatuje především kvůli tomu, jak tento svět opustil. On to ale byl především vynikající jezdec a skvělá osobnost.

Závodit začal ve svých 13 letech a již od mala vítězil. Stal se například motorkářským mistrem Jižní Ameriky (1977). Čtyři roky poté se za zlepšením své kariéry přestěhoval do Anglie, kde dobyl titul britské formule Ford 1600.

Do McLarenu nadvakrát

Očekávaná nabídka do prestižní F1 na sebe nenechala dlouho čekat. Roku 1982 dostal možnost angažmá od šéfa McLarenu, Rona Denise. K údivu všech ji odmítl. Sennovi se sen začal plnit až o dva roky později v monopostu Toleman, příznačně v GP Brazílie. Po průměrném prvním roce se přestěhoval do barev týmu Lotus, s jehož vozem začal pošilhávat po pódiových umístěních. Na více než bronzovou příčku to však nestačilo, proto následovalo druhé setkání s Ronem Denisem. Tentokrát úspěšné.

Rivalita s Prostem

Od roku 1988 se tedy v McLarenu začala psát historie zlatým písmem. Tedy, co se týče umístění. Dvojice jezdců Ayrton Senna, Alain Prost před sebe mnoho soupeřů nepustila. Jejich osobní vztah měl k ideálu daleko, což se projevovalo několikerými dramatickými incidenty jak mimo trať, tak na ní. Vše vyvrcholilo v poslední velké ceně roku 89. Senna v závodě zvítězil a virtuálně se posunul na celkovou vedoucí pozici. Nicméně po jednom z incidentů se svým stájovým kolegou byl Senna diskvalifikován a po premiérovém zisku titulu z předchozího roku se nyní musel spokojit s druhou příčkou.

Oba jezdci McLarenu dále přidávali vítězství jako na běžícím páse. Sám Senna ještě dvakrát ovládl celkové pořadí (90,91). Osudným se mu stal přestup do stáje Williams. Zde se musel potýkat s nespolehlivým monopostem, několikrát závod dokonce nedojel do cíle.

Osudná nehoda

Až přišla Velká cena San Marina. Na okruhu v Immole se děly nevídané věci. Již během kvalifikace měl strašidelnou nehodu R. Ratzenberg. Jejím následkům podlehl. Samotný závod přesto odstartoval. Ayrton Senna se okamžitě po startu prosmýkl do čelních pozic. V tu chvíli se však řešila věc jiná, a to nehoda dvou jezdců hned po startu. Fin Lehta a Portugalec Lamy srazili své vozy tak, že nemohli v závodě pokračovat. Na několik kol se na trati ocitl Safety Car.

Když se v 7. kole řítil Senna rychlostí 310km/h k zatáčce Tamburello, zdálo se být vše v naprostém pořádku. Poté, co do ní najel, bylo naopak všem jasné, že dobrého na této situaci není vůbec nic. Ayrton narazil se svým monopostem do betonové zdi a jeho vůz se naprosto rozpadl. Byť byl během několika minut převezen do Bolognské nemocnice, fraktura lebky, poškození mozku a srdeční zástava se již dále neslučovali s životem, což byl samozřejmě pro všechny fanoušky veliký šok.

Jeho smrt paradoxně pomohla

Paradoxní je fakt, že dle pitvy nebyl smrtelným náraz do zdi, ten, zdá se Senna přežil. Život mu ukončil utržený závěs předního kola, který vymrštěn, jej ve veliké rychlosti trefil do hlavy.

Tímto tragickým odchodem se Senna, ač nechtěně, zasadil o jednoznačnou změnu bezpečnosti Formule 1. Od této strašlivé události se v F1 žádné další úmrtí naštěstí nekonalo.